Prozaická prvotina italského básníka, scénáristy a režiséra čerpá ze života party mladíků na římské periferii na počátku padesátých let. Sled jednotlivých příběhů zachycuje konec německé okupace, přítomnost Američanů, rabování skladů koncem války, poválečný hlad a boj za holou existenci až k počátkům normalizace života.Hrdinové jsou chlapci, kteří předčasně dospívají v nenormálním prostředí žebráckých doupat a živí se podvody a krádežemi, hlavně se ale stávají svědky morálního úpadku lidí ve svém okolí. Kniha, napsaná v roce 1955, je psána drsným slangovým jazykem a je nesentimentálním obrazem bezvýchodné a demoralizující poválečné skutečnosti.