Dr. Hačija byl při svržení atomové bomby na Hirošimu raněn a téměř po dva měsíce si vedl důkladné zápisky o svých pozorováních. Bezprostředně v nich zobrazil strašlivé následky výbuchu, jak je pocítil jako pacient i jako ředitel nemocnice. Líčí šílený strach a hromadnou zkázu tisíců bezbranných obyvatel, tápání lékařů bez zkušeností s průběhem následné choroby, čekání na smrt těch, u nichž se projevily petechie. Tak se deník, neurčený původně k tisku, stává drastickým protestem proti těm, kteří použili a chtěli by znovu použít atomové energie pro válku.