Narodila se rok před první světovou válkou a pět let před vznikem Československé republiky, zažila tedy takřka celé dvacáté století i s jeho neuvěřitelnými proměnami. Už oslavila pětadevadesáté narozeniny, nicméně neustále se na něco těší a kouká se víc dopředu než dozadu, bez problémů používá mobilní telefon, poradí si s digitální fotografií, denně luští křížovky, aby trénovala mozek, sleduje, co se děje doma i ve světě a potrpí si na drobné radosti ženského života, jako je dobrý parfém nebo kvalitní lak na nehty. A tak si člověk řekne - jak je možné, že existují lidé, jichž si zub času nevšímá, že jim nechává dychtivé oči, vnímavou duši a doufající srdce? Jak je možné, že existují lidé, kteří i s více jak devíti křížky čtou bez brýlí, píší knihy, dávají interwiev a dovedou přecházet z jednoho jazyka do druhého? Mají snad nějaký recept na dlouhověkost? Právě na tyto otázky dává odpovědi nejnovější kniha nejstarší české herečky Zity Kabátové. On ten recept totiž opravdu existuje a je fajn, že nám ho má kdo prozradit.