Myšlenky

Ze tří set svazků, jež prý čítala literární pozůstalost Epikúrova, se zachovaly nepatrné zbytky. Nepřímých pramenů pro poznání epikúreismu máme však dost. Je to především slavná báseň T. Lucretia Cara De rerum natura, pak spisy Ciceronovy, Senekovy, Plútarchovy, církevních otců a jiných autorů. Nejdůležitějším pramenem pro přímé poznání nauky Epikúrovy je Řek Diogenes Láertios, jenž komplioval asi v první polovici 3. stol. n. l. dílo O životech, učení a výrocích slavných filosofů. Poslední, desátá kniha těchto dějin je věnována Epikúrovi. Tato útlá kniha je tedy kompilací, která vychází především z Diogena Láertia. U Diogena jsou sebrány bez ladu a skladu, tady jsou sestaveny přibližně podle obsahu. Spisek Myšlenky z životní etiky to Publiliovo celoživotní dílo, na kterém pracoval od svého propuštění na svobodu. Je v něm shrnuto mnoho autorových myšlenek a citátů o životě, pravdě a o smrti, z nichž čerpali mnozí další antičtí filosofové. Tím nejznámějším byl bezesporu Seneca. prémiové svazky 1970