O tom, co bylo

Osobní vzpomínky dcery generála a pozdějšího prezidenta Ludvíka Svobody na život v kruhu rodiny i na všechny další pohnuté události.
Autorka se v úvodu svěřuje, že původně zamýšlela toto vyprávění věnovat jen svým potomkům, zejména vnoučatům, ale později se rozhodla pro knižní podobu jako příspěvek k pohledu na prožitou dobu i polemiku s názory na osobu svého otce, s nimiž často nemůže souhlasit. Kniha začíná jakousi malou kronikou celé autorčiny rodiny (která pocházela z Českomoravské vysočiny). Vzpomíná na vlastní dětství v Užhorodě na Podkarpatské Rusi a pozdější idylickou dobu mládí v Kroměříži. Značná část knihy se věnuje okupaci a druhé světové válce, utěku rodiny z Kroměříže a skrývání se před gestapem u přátel. Vyprávění zachycuje dramatické i tragické osudy některých členů rodiny (zatčení, smrt v Mauthausenu) a zejména účast L. Svobody v bojích na východním frontě a jeho podíl na zformování čs. vojenských jednotek v SSSR. Velice podrobně pak autorka líčí, jak prožívala a viděla už jako dospělá poválečnou dobu - zejména po r. 1948 a složitou situaci otce v čs. armádě, padesátá léta, osudný rok 1968 a zvolení L. Svobody do funkce čs. prezidenta. Kniha končí smrtí autorčiných rodičů. - Dolněno mnoha fotografiemi.