"Pole neorané" je významným mezníkem v díle autora, o němž říká Klement Gottwald: "Jméno Jilemnického řadí se čestně ke jménům S.K. Neumanna, Julia Fučíka, Bedřicha Václavka jako předbojovníků nového socialistického umění i socialistické budoucnosti naší vlasti vůbec". V tomto románu se Jilemnický vrací do svých milovaných Kysúc a na příběhu chudobné vesnice, žijící ve stínu nedaleké průmyslové Ostravy, zachytil a ukázal vyhraňující se třídní boj v letech třicátých předmnichovské republiky. Mnoho dělníků a bezzemků nenacházelo v té době doma obživu a odcházelo do zahraničí nebo do průmyslových oblastí Čech a Moravy, kde slovenští dělníci zvětšovali nabídku pracov. sil a byli při své politické neuvědomělosti často zneužíváni kapitalisty jako stávkokazi. Jejich uvědomění bojem s kapitalisty však vyrůstalo a projevilo se i doma, na sloven. vesnici, vzrůstajícím odporem proti vykořisťování. Tuto cestu slovenského dělníka prodělá také hl. hrdina románu, Pavel Huščava, odcházející z Kysúc do Vítkovic, kde prochází ohněm dělnických bouří, zoceluje se v boji proti vykořisťování a dojde k přesvědčení, že jedině organisovaný boj proti buržoasii, pouze změna společen. řádu může zlepšit život. podmínky Kysučanů. A úsvit této nové doby není daleko.