Tuskulské hovory

„Filosofie byla do nynějška zanedbávána a v latinské literatuře nebylo nic, co by ji vysvětlovalo. Musím tedy objasnit a probudit já, a jestliže jsem byl ve své politické činnosti nějak prospěšný svým spoluobčanům, musím jím být, pokud to půjde, prospěšný i teď, když veřejně činný nejsem.“ Tento záměr, který vyjádřil Marcus...
  • Dostupnost: 1 ks
  • EAN: 2506876
  • Číslo zboží: 6031708
Dostupné množství: 1,000
3,33


Specifikace

Stav knihy
přebal lehce opotřebovaný, jinak velmi dobrý
Obálka
Vydavatel
Rok vydání
1976
Překlad
Václav Bahník
Náklad
25 750 ks
Počet stran
436
Vazba
pevná
Formát
Jazyk
Vloženo
13.02.2023
Sklad kód
KRA X1
ISBN
25-068-76
„Filosofie byla do nynějška zanedbávána a v latinské literatuře nebylo nic, co by ji vysvětlovalo. Musím tedy objasnit a probudit já, a jestliže jsem byl ve své politické činnosti nějak prospěšný svým spoluobčanům, musím jím být, pokud to půjde, prospěšný i teď, když veřejně činný nejsem.“ Tento záměr, který vyjádřil Marcus Tullius Cicero v úvodu ke svému snad nejznámějšímu a nejpopulárnějšímu filosofickému dílu, Tuskulským hovorům, také plně realizoval. Právem je pokládán za zakladatele římské filosofické prózy. Tuskulské hovory mají název podle fingovaných rozmluv, které vede žák s učitelem za pětidenního pobytu v Ciceronově vile v Tusculu. Diskutující se zabývají otázkami praktické etiky, kterou propracovala řecká filosofie. Každý den je na programu jedno téma – o pohrdání smrtí, o snášení bolesti, o zmírńování zármutku, o ostatních hnutích mysli, o významu ctnosti pro blažený život. Děj dialogu Cato Starší a stáří je položen do r. 150 př. n. l. a Cato Starší, tehdy čtyřiaosmdesátiletý, v něm v rozhovoru se Scipionem Mladším a Gaiem Laeliem hájí stáří proti výtkám, jež proti němu bývají vznášeny: že odvádí člověka od činnosti, oslabuje tělo, zbavuje téměř všech rozkoší a nemá daleko k smrti. Tento spis věnoval Cicero svému příteli Titu Pomponiu Attikovi, aby jej i sebe zbavil „břemene stáří, které nás již tíží nebo rozhodně už aspoń přichází“. Tomuto dlouholetému Ciceronovu příteli je věnován i dialog Laelius o přátelství. Děj je položen do r. 129, několik dní po náhlé smrti Scipiona Mladšího. Gaius Laelius tu vzpomíná se svými zeti Gaiem Fanniem a Quintem Muciem Scaevolou na Scipiona, s nímž jej pojilo příslovečné přátelství, a na jejich prosbu pak hovoří o ceně a podstatě přátelství, o volbě přátel, o tom, jak si přátelství udržet atd. Na konci rozmluvy je pak zdůrazněna základní myšlenka celého spisu: Přátelství je možné jen při vzájemné náklonnosti lidí dobrých, jeho základem je ctnost.

Stav knihy
přebal lehce opotřebovaný, jinak velmi dobrý
Obálka
Vydavatel
Rok vydání
1976
Překlad
Václav Bahník
Náklad
25 750 ks
Počet stran
436
Vazba
pevná
Formát
Jazyk
Vloženo
13.02.2023
Sklad kód
KRA X1
ISBN
25-068-76
Tagy