V knize, vyšlé r. 1935, zachytil velký romanopisec dojmy a zážitky ze své lovecké výpravy do Afriky. Prokládaje barvitá líčení africké přírody a loveckých příhod zamyšleními nad životem, člověkem, světem a úvahami o literatuře a literátech, vtělil do ní i kus své osobité životní filosofie a zachytil počínající hlubokou proměnu svého myšlení a cítění, která ho – řečeno slovy doslovu – „z příslušníka havanské yankeeské smetánky proměnila v přítele a pomáhače barbudos za té poslední nádherné revoluce, kterou ještě zažil“.