Básnická tvorba mladších generací pobělohorské emigrace stála dosud zcela na okraji zájmu české literární historie. Tato kniha chce z řady exulantských autorů poprvé zpřístupnit tvorbu tří výrazných osobností – Adama Plintovice, Kašpara Motěšického a Jana Liberdy. Všichni pocházeli z těšínského Slezska, které bylo ve své době unikátním centrem evangelického literárního života, a později emigrovali na Slovensko a do německých zemí. Kniha předkládá výbor z jejich duchovních písní, v nichž nalezneme mnohé charakteristické prvky literatury doby baroka, např. očekávání konce světa, pocity hříšnosti a kajícnosti, mysticko-erotickou obraznost, ale i nový typ emocionality spojené s tzv. pietismem. Otištěné texty, z nichž některé jsou mezi evangelíky živé dodnes, umožňují sledovat proměny české nekatolické poezie mezi léty 1660–1740. Práce nabízí kromě edice textů úvodní studii s mnohostranným rozborem tvorby všech tří autorů, komentáře a vysvětlivky, ale i nezbytný katalog písní zachycující prameny a předlohy exulantských tisků. K vydání připravili Jan Malura a Pavel Kosek.