Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky (1. vydání, 1979)

Hobit je v prvním plánu pohádkový příběh o velké cestě čaroděje Gandalfa, družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za pokladem střeženým drakem Šmakem. V plánu druhém je to ovšem jeden z prvních kamenů rozsáhlého a světoznámého cyklu příběhů, legend a mýtů z dávné Středozemě, které svého autora proslavily po celém světě.

Knihu s nezvyklým názvem Hobit vydal Tolkien v roce 1937 – vcelku bez většího zájmu. Ani on sám nejspíš netušil, že se pro něj i pro budoucí čtenáře stane vstupní branou do fascinujícího světa Středozemě, který se o dvacet let později stane dějištěm mytického souboje Dobra a Zla, války o Prsten moci, již zachytil v eposu Pán prstenů. Ten si získal miliony oddaných čtenářů, zprvu hlavně mezi mladými lidmi, a díky němu přišel ke cti i neprávem opomíjený Hobit. Svět Středozemě během těch dvaceti let získal celistvější a přesnější podobu, historii, mytologii, jazyky a písmo, písně a vyprávění, oživily ho národy i nárůdky rozličných plemen. A přece u kořenů tohoto tajemného i kouzelného světa stojí příběh, který se tváří jako pohádka: příběh o usedlém a požitkářském hobitovi jménem Bilbo, jehož život jednoho dne rozvrátí kouzelník Gandalf. Spolu s družinou trpaslíků ho pošle na výpravu, na níž pohodlného Bilba čeká to, čeho by se dobrovolně nikdy nezúčastnil: dobrodružství mezi obry, elfy a skřety, o nichž do té doby jen slýchal. Malý, nenápadný, podceňovaný hobit na této cestě nejen získá pohádkové bohatství, kterým bude udivovat sousedy, ale k vlastnímu překvapení dokáže všem, že není takový budižkničemu – zachrání své druhy, unikne krvežíznivým nepřátelům, oklame draka a dokonce zažehná hrozící válku.

Knihu přeložil František Vrba, protože však měl v té době zákaz publikovat pod svým jménem, jako překladatel je uveden Lubomír Dorůžka.