S podtitulem: jak poslouchat, aby nám teenageři důvěřovali.
Máte doma puberťáka a čím dál méně si rozumíte? Tato kniha je skvělým rádcem, jak jednat s dospívajícími tak, aby naše slova brali vážně, a jak jim naslouchat, aby v nás dospělých viděli partnera, nikoliv nepřítele. Způsoby jednání a tipy, jak vést dialog, jsou velmi názorně předvedeny na kreslených scénkách. Autorky využívají hlavně příkladů ze života a rozhovorů mezi rodiči a jejich dětmi. Na příkladu jiných rodin si lépe uvědomíte, kde se dopouštíte chyb a poučíte se, jak některé zaběhnuté způsoby chování změnit.
V knize naleznete
• Jak se vžít do pocitů vašeho dospívajícího dítěte - jak nezlehčovat jeho přání, nezavrhovat za každou cenu jeho názory, ale jak nalézt společnou řeč nad daným problémem.
• Jak neobracet názory dítěte proti nám svým věčným a marným vyčítáním, rozkazy a sáhodlouhým moralizováním, ale jak lépe popsat problém, své rodičovské pocity a to, co od dítěte očekáváme.
• Jak můžeme použít i humorné nadsázky k dosažení výchovného cíle a spolupráce dospívajícího.
• Jak pokárat, ale nepotrestat, aby si dítě lépe uvědomilo svou zodpovědnost, nikoliv aby se vzpříčilo dalším výchovným pokusům.
• Jak pochválit a jak vyjádřit naši nespokojenost.
• Jak najít kompromisy na obou stranách tak, aby neutrpěla výchova, ale zároveň aby nedocházelo ke zbytečným střetům při řešení někdy i malicherných problémů (úklid pokoje, pomoc v domácnosti, večerní návraty...).
• Názory dospívajících na výchovné postupy a chování dospělých, co je na nás „štve“, což nám ulehčí pochopení, proč k některým výchovným krizím dochází. Kromě toho nám tato kapitola umožní zavzpomínat na dobu, kdy jsme to prožívali my sami a usnadní nám vcítit se do mysli našeho potomka.
• Problémy s alkoholem, sexem a drogami – jak dítě neinformovat o nebezpečí dlouhými rodinnými přednáškami, ale působit na něj průběžně a téměř nenápadně.