Podtitul: Zimní putování po ostrovech přírodních superlativů.
Jen málokdo zná nejkrásnější kout naší planety se sytě modrým mořem, stále zeleným pobřežím a s čerstvě zasněženými vrcholky hor! Leoš Šimánek je známý tím, že rád dělá neobvyklé věci. Vzdát se kýženě očekávaného léta a vydat se zpět do zimy? Stěží by to někdo udělal! On však věděl, do čeho jde. Věděl, že jej a jeho rodinu očekává zajímavý svět, a o to víc v zimě. Leoš s manželkou Lenkou, osmnáctiletým synem Jakubem a o sedm let mladší dcerou Veronikou vyrazil opět na dlouhou cestu, tentokráte do Aotearoa – země dlouhého bílého mraku, jak nazývají Maorové, původní obyvatelé Nového Zélandu, své ostrovy. Skoro tři měsíce důkladně poznávali Šimánkovi novozélandské souostroví nacházející se mezi rovníkem a jižním pólem. V délce šestnácti set kilometrů se od severu k jihu řadí celý kaleidoskop geografických zajímavostí začínající u písečných pláží s palmami, také v zimě kvetoucími ibišky, kolem gigantických kuželů sopek, gejzírů, barevných vulkanických jezírek s vařící se vodou či bublajícím blátem, podél blankytně modrých horských jezer, do velehor pokrytých ledovci. Ani tentokráte autor nefotografoval pouze přírodu, faunu a flóru, ale věnoval se svojí rodinou všemožným aktivitám. Vyráželi na koních, kánoích či kajacích, sjížděli na lyžích zasněžené vulkány nebo podnikali túry mezi ledovcovými velehorami.