Kolektivní dílo sedmi autorek, které se zachránily z ravensbrückého koncentračního tábora: Dagmar Hájková, Božena Holečková, Hana Housková, Vlasta Kladivová, Lída Krutinová, Miroslava Berdychová, Marina Křížová a Jindřich Veselý. Upravil Břetislav Chrtek.
Koncentrační tábor Ravensbrück se nacházel nedaleko lázeňského místa Fürstenberg, asi 90 kilometrů severně od Berlína. V polovině května 1939 sem bylo převezeno přibližně 900 vězenkyň. Koncentrační tábor Ravensbrück byl od samého počátku určen výhradně pro ženy. Veliteli tábora byli Max Koegel (do léta 1942) a Fritz Suhren (do května 1945). Mužské stráže, které v táboře vykonávaly také administrativní funkce, doplňovalo 150 dozorkyň. V letech 1942 - 1943 probíhal v Ravensbrücku výcvik budoucích dozorkyň v koncentračních táborech. Tímto kurzem prošlo 3500 žen.
Počet vězňů v koncentračním táboře se neustále zvyšoval. Na konci roku 1942 bylo v táboře téměř 11 tisíc žen. V roce 1944 přišlo do tábora dalších 70 000 vězenkyň. Tyto ženy byly převáděny na práci do pobočných komand náležejících ke kmenovému táboru. Takových poboček existovalo celkem 34, některé i na území bývalého protektorátu. Do roku 1944 vzrostl počet žen v hlavním táboře na 26 700. Do Ravensbrücku byly deportovány i ženy z vypálené obce Lidice. Děti, které se také dostávaly do tábora, byly zabíjeny a týrány nejdrastičtějšími způsoby. Děti, kterým bylo "dovoleno" žít, musely pracovat stejně těžce jako dospělí lidé. V blízkosti hlavního tábora byl v roce 1942 zřízen i koncentrační tábor Uckemark určený pro mládež.
V dubnu 1941 byl v blízkosti ženského tábora zřízen i tábor mužský, který však oficiálně podléhal koncentračnímu táboru Sachsenhausen. Tímto táborem prošlo na 20 000 mužů. Ze zde uvězněných sovětských válečných zajatců se rekrutovali muži do Vlasovovy Ruské osvobozenecké armády (ROA) a němečtí vězni dostali možnost sloužit v brigádě SS Dirlewanger.
Od léta 1942 byly v Ravensbrücku prováděny lékařské pokusy, mj. se sulfonamidy k léčení hnisajících ran a násilné sterilizace mladých dívek. Tyto hrůzné projekty byly vedeny K. Gebhardtem a C. Claubergem. Z Ravensbrücku pocházely také ženy, které byly nacisty zneužívány v bordelech v koncentračních táborech.
Ženy v Ravensbrücku byly vražděny střelbou do týla či usmrcovány fenolovými injekcemi. Začátkem roku 1945 zde byla postavena také plynová komora. Jejími obětmi se stalo přes 2200 žen.
Z celkového počtu 132 000 žen a dětí, které prošly Ravensbrückem, zahynulo 92 000 obětí. V dubnu 1945 se 24 500 chůze schopných vězňů vydalo na pochod smrti. Ten směřoval na sever do Mecklenburska. Tento pochod zubožených vězňů byl osvobozen nedlouho po osvobození kmenového tábora v Ravensbrücku. Zde zachránila Rudá armáda 3300 vyčerpaných žen a mužů.