Zajatci ledu a noci

V roce 1743 vyplula z Mezeni do Severního ledového oceánu ruská velrybářská loď. Silnou bouří byla zahnána k ostrovu Malý Berún. Tři muži a dvanáctiletý Váňuška - také člen posádky - odešli na průzkum ostrova, a zatímco spali ve starém loveckém srubu, byla loď s celou posádkou rozdrcena a potopena...
  • Dostupnost: 1 ks
  • EAN: 1387085
  • Číslo zboží: 6037308
Dostupné množství: 1,000
1,67


Specifikace

Stav knihy
velmi dobrý až vynikající
Ilustrace
Vydavatel
Rok vydání
1985
Překlad
Eva Dolejšová
Náklad
25 000 ks
Počet stran
199
Vazba
pevná
Jazyk
Vloženo
17.04.2024
Sklad kód
Y2
ISBN
13-870-85
V roce 1743 vyplula z Mezeni do Severního ledového oceánu ruská velrybářská loď. Silnou bouří byla zahnána k ostrovu Malý Berún. Tři muži a dvanáctiletý Váňuška - také člen posádky - odešli na průzkum ostrova, a zatímco spali ve starém loveckém srubu, byla loď s celou posádkou rozdrcena a potopena ledovcem. Naši čtyři hrdinové, vybaveni jen puškou s pouhými sedmnácti náboji, sekerou a křesadlem, byli postaveni před problém uhájit svou existenci v krutých polárních podmínkách. Museli bojovat s přírodou, zimou, hladem, nemocemi i vlastní beznadějí. Jejich nedobrovolné vyhnanství trvalo plných šest let.
Tím však neobyčejné příhody našich trosečníků nekončí. Carevna Jelizaveta, které se dozvěděla o jejich dobrodružství, je dává převézt do Petrohradu a umisťuje je jako novou atrakci ve své zoologické zahradě. Mužům se však odtud podaří uprchnout na Vyg, kde se dají najmout na loď, která má lovit v oblasti Nové Země. A tady po nich stopy končí: Loď se už nikdy nevrátila - pravděpodobně ztroskotala - a naši hrdinové našli poslední odpočinek někde v nehostinných pustinách Nové Země...
Vášnivé přitakání životu, ať je jakkoli těžký, chlapskost v tom nejlepším slova smyslu, vůle rvát se o život vždy a všude, ať jsou pro to podmínky sebehorší - to jsou nejvýraznější rysy tohoto poutavého, dramatického příběhu. Davydovovi "ruští robinzoni" jsou prostí lidé, kteří si ani nejsou vědomi své velikosti. Žít i v tak těžkých podmínkách není pro ně hrdinství, je to samozřejmost; žijí, protože nemohou nežít; jejich nevolnický úděl člověka 18. stoíletí je naučil brát všechno zlé jako něco zákonitého, co se prostě musí vydržet. Jejich velikost není ve slovech, ve vznešených myšlenkách, v efektních gestech; tkví v jejich prostotě, houževnastosti, síle, v samozřejmém požadavku soudržnosti. Nežehrají na osud, nestěžují si - prostě žijí, jak mohou a jak nejlépe dovedou.

13-870-85